3.turnus - den sedmý

V noci nás probudily výkřiky a jekot, které se ozývaly jakoby z naší pevnosti, v tu chvíli začal zvonit náš zvon na poplach. A sakra, někdo napadl naší hlavní osadu!!! Rychle jsme se oblékli a s našimi kapitány vyběhli před chaty. Nevěřili jsme vlastním očím, naší pevnost obsadila banda nějakých černochů oblečených jen v lupení. Domorodci, pomysleli jsme a sledovali jak tančí v rytmu bubnů oslavné domorodé tance. Dokoukali jsme jejich "divadýlko" a vyrazili rychle spát. Ráno nás opět probudil zvon, nastoupili jsme na nádvoří, provedli v rychlosti základní rozcvičku, připravili dělo a táhli plni odhodlání dobýt pevnost zpět do pirátských rukou. Nezastraší nás královská vojska, natož nějaká tlupa domorodců z pralesa. Odpálili jsme  z děla několik ran na pevnost, rozdělili si náboje a vyrazili za obrovitého řevu na zteč proti pevnosti. Bitva to byla urputná, ale ztráty byly veliké jen na straně domorodců. Přeci jen nás byla přesila a takový počet určitě domorodci nepředpokládali. Je ovšem otázkou zdali vůbec umí něco spočítat, protože pár zajatců, které samozřejmě výhodně rozprodáme do otroctví se umí jen najíst. Pevnost je tedy opět a nyní pevně v našich rukách a myslíme si, že domorodci nás již nepřekvapí a my se můžeme plně soustředit na boj proti případnému vpádu královských vojsk. Odpoledne pokračoval průzkum okolí s úkolem vyhledat chatrče domorodců, ale žádné jsme nenalezli. Bůhví odkud přitáhli nebo připluli. Večer nás čeká veliká ostrovní slavnost a už se moc a moc těšíme.

Opět mnoho pozdravů Vám posílají piráti z osady Eše..

Sakra!!! to je dilema, když půjdu blíž můžou mě zasáhnout, když zůstanu dál neuvidím ten masakr tak zblízka. Co teď ????